High-quality examination questions

70-494 1Z0-434 CAS-002 500-260 700-039 74-678 1Z0-599 010-151 400-201 70-341 70-385 300-080 70-483 1Z0-808 M270-740 210-060 CBAP 101 exam 70-534 642-996 exam 70-981 102-400 70-697 350-018 1Z0-821 400-051 70-243 CISA 300-085 200-105 300-208 70-411 70-480 NS0-157 CCA-500 648-244 Exam MB5-705 300-209 70-465 400-101 Exam 642-980 Exam 300-206 Exam NSE7 CQA 200-601 700-037 642-887 300-320 210-451 EX300 70-469 300-70 70-346 OG0-093 100-105 EX200 600-199 1K0-001 200-310 210-065 70-486 101-01 642-732 RCDD IIA-CGAP LX0-104 M70-201 400-351 MB6-703 NSE4 DEV-401 Exam VCS-273 HP0-S41 GCIH 70-466 Exam

Knihovna UPM
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze
Úvodní stránka Otevírací doba Aktuality Mapa stránek English
Poskytované služby
Výpůjční
Reprografické
Informační
Rešeršní
Ceník služeb
Katalogy
On-line katalog
Lístkové katalogy
Přírůstky
Časopisy
Oborová brána ART
O knihovně
Profil fondu
Historie
Pracovníci
Knihovní řád
Knihovna UPM - Historie knihovny

Historie knihovny

Vznik knihovny je úzce spojen se založením Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Toto muzeum bylo otevřeno pro veřejnost v roce 1885 v nově dobudovaném Domě umělců. Cílem Uměleckoprůmyslového musea bylo shromažďovat výtvarně hodnotné předměty řemeslné výroby a uměleckého průmyslu a jejich vystavováním působit na vkus veřejnosti.

Důležité poslání v tomto osvětovém záměru zaujímala i knihovna. Vznikla současně s muzeem a byla vlastně první veřejnou uměleckou knihovnou v Čechách.

Když při svém založení získalo muzeum místnosti v Domě umělců, byla již jedna místnost určena pro knihovnu. Rovněž byl přijat jeden knihovník a 4. října 1887 byla knihovna otevřena pro veřejnost, která ji záhy začala pilně navštěvovat. Již v prvním roce otevření navštívilo knihovnu 1 290 čtenářů. Knihovní fond rychle narůstal, takže po 12 letech musely být již knihy ukládány ve dvou řadách i do skříní na chodbách.

V roce 1900 byla dostavěna budova Uměleckoprůmyslového musea podle návrhu Josefa Schulze v novorenesančním slohu, která plně splňovala reprezentační požadavky. Knihovna v této budově získala velký, krásný čítárenský sál, kreslírnu a skladiště knih. Čítárna, vyzdobená novorenesančním kasetovým malovaným stropem, byla vybavena prostornými stoly a barokními skříněmi od Josefa Waltera z Tyrol, přenesenými z piaristického konventu v Benešově. Toto vybavení nejen dodnes vyhovuje a slouží, ale vytváří i příjemné studijní prostředí. V roce 1946 zrušením kreslírny byly získány 3 kanceláře pro knihovníky. Při rekonstrukci budovy v roce 1972 byla stavebními úpravami zvětšena v dostatečné míře kapacita skladiště knih na čtyři podlaží. Tak získala knihovna potřebnou rezervu místa pro další růst knihovních fondů.

V dobách uzavření muzejních sbírek byla knihovna jediným oddělením muzea, které nepřerušilo styk s veřejností. Byla otevřena i během obou světových válek. Zvláště během 2. světové války vzrostla návštěvnost knihovny, zejména díky odborným přednáškám, které se zde pořádaly. I to svědčilo o zvýšeném zájmu čtenářů o české dějiny, kulturu a umění v té době.

V letech 1959-1969 se vytvořilo vzájemné seskupení Národní galerie a Uměleckoprůmyslového musea, které hlavně zpočátku mělo organizačně administrativní povahu. Ke Knihovně Uměleckoprůmyslového musea byla připojena odborná neveřejná ústavní knihovna Národní galerie (asi se 40 tisíci svazky). Připojení bylo jen formální - obě knihovny si zachovaly své specifické zaměření, oddělené umístění, oddělené knihovní fondy i katalogy. Když v roce 1970 byl obnoven statut Uměleckoprůmyslového musea jako samostatného ústavu, obě knihovny se bez problémů opět rozdělily.

V roce 1993 získala knihovna počítač a první knihy a články začaly být ukládány do elektronické databáze TINLIB (nyní T-Series). V roce 1997 byla v knihovně díky grantu Ministerstva kultury ČR (RISK) zřízena lokální počítačová síť a díky grantu Open Society Institute byla v roce 1999 připojena k Internetu. Mohla tak zpřístupnit zájemcům své webové stránky a katalog v elektronické databázi T-Series.

V letech 2002-2004 proběhla rekonstrukce skladištních prostor knihovny; z důvodu narušení statiky budovy musel být obnoven stav před rokem 1972. Zároveň došlo ke zpevnění budovy a prohloubením spodního podlaží bylo získáno třetí patro skladiště. Dvě spodní podlaží byla vybavena kompaktními regály a horní patro slouží částečně jako kanceláře a částečně jako sklad časopisů a výstavních katalogů. Méně frekventované části knihovního fondu jsou umístěny v mimopražském depozitáři.

V současné době má Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze více než 180 tisíc svazků knih a periodik a zpřístupňuje presenčně své fondy nejširší veřejnosti. Uživatelé knihovny jsou odborní pracovníci, učitelé, novináři, výtvarníci, specializovaní řemeslníci a další profese. Více než polovinu návštěvníků knihovny tvoří studenti.

V prostorách knihovny byly a jsou stále pořádány přednášky a příležitostné malé výstavky buď k aktuálním kulturním a historickým výročím, nebo výstavky představující speciální části uměleckých sbírek muzea.